Crazy room...

Crazy room...

...ano, tak říkám dětskému pokoji našich dětí, který jsem jim vytvořila a který je tak trochu crazy. .-)

Jeho osud je trochu složitější a trvalo dlouho, než došlo k jeho realizaci. Ale o to větší radost z něj teď máme. A hlavně ten klid, když přijdeme domů a děti si hned vlezou do něj a nemusíme být celé odpoledne v jedné místnosti jako dřív.

Je sice hezké mít společný obytný prostor, být neustále v kontaktu, ale...

Co si budeme povídat - po několika letech neustálého zakopávání o hračky, pastelky, pomalovaných zdí,...už to chtělo nějakou změnu.

A hlavně, to co mou esteticky založenou duši trápilo nejvíc - jistě tušíte. :-)

Byla to nemožnost si obývací pokoj udělat po svém, dekorovat, krášlit.

Copak to jde, když vám to kazí barevné kostky, plyšáci, bedny se vším možným. A i když si to na večer na chvíli schováte, ráno je to tam znova.

Takže možnost zrealizovat dětem pokoj, byla pro mě jistá úleva, ale hlavně zábava a od té doby vlastně už tak trochu i moje současná práce.

A proč mu říkám CRAZY? No měl to být původně námět námořnického pokoje, což v podstatě je, ale trochu se to zvrhlo spíše v bláznivé kombinace modré a červené. Čili v bláznivé pojetí něčeho, co z dálky snad připomíná styl námořníků. :-)

Vzhledem k tomu, že děti jsou zatím dětmi, tak to k nim, myslím, patří a za pár let ( spíš dříve, protože už mám zase cukání vše udělat znova :-)) ho stejně budeme muset přizpůsobit budoucím puberťákům.

Jeho zařízení je tak trochu provizorní. Neměli jsme při realizaci moc času a tak vznikly postele z palet, pak se přidaly police ze starých bedýnek a když už jsme byli u používání recyklovaných předmětů, došlo na stůl po babičce, truhlu z půdy,...

Pak už to doplnila jen garnyž z topolové aleje, pádlo od známých, police, které děda někde našel,...

Já to všechno odekorovala ručně šitými textilními doplňky a dekoracemi z naplaveného dřeva a hotovo.

Vlastně jsem ráda, že je zařízení tak variabilní.

Je pro mě výzvou tvořit z věcí, které mám k dispozici - předělat je, použít jinde a jinak, dát jim novou funkci a tvář. Ráda tvořím tzv. z NIČEHO a to zdánlivé NIC má někdy daleko větší efekt než drahé "designové" kousky.

Dětem se pokoj líbí, jsou v něm rádi a dětské návštěvy jim ho chválí. Méně tak dospělí, ti jsou často trochu upjatí a řeší prach v otevřených policích a pod paletami... :-)

No jasně prach tam je, možná víc než jinde, ale nejsme alergici, tak to přežijeme. Máme přece doma vysavač a hadr, ne?

Samozřejmě vše, s čím lze hýbat, cestuje neustále sem tam a mění své pozice. Nenávidím nábytek na míru a vestavěné cosi, co mi brání ve změně, kdy se mi zlíbí. To by pro mě bylo utrpení - nemoci s tím hnout. .-)

No a já už plánuji, jak pokoj předělám v budoucnu a už se moooooc těším. Asi budu muset dát více na přání dětí. Přece jenom budou starší a zřejmě s jiným názorem.:-) Třeba budou chtít polepit celou zeď svými idoly nebo tam mít graffiti. Kdoví!

Všem krásný prosluněný den a dětem snové pokojíčky! A pokud vás baví náš pokojík - neváhejte mě kontaktovat a vytvořím pro vaše děti také tokový CRAZY ROOM.

Martina G.

#byt #dětskýpokoj #rekonstrukce